Zatímco západní věda často depresi přisuzuje chemické nerovnováze v mozku, genetickým faktorům, hormonálním poruchám, stresujícím životním událostem, lékům nebo dalším zdravotním problémům. Někdy dokonce kombinaci všech těchto faktorů, přičemž dosud nebyl učiněn žádný jasný, úplný klinický závěr.

Co zatím víme, a ti, kteří trpí depresí, to vědí velmi dobře, že tato porucha narušuje schopnost žít, pracovat, studovat nebo si užívat jakékoli aspekty života. Odebírá to, čeho se každý z nás v životě tolik snaží dosáhnout, a tím je štěstí.

Alarmující rostoucí míra deprese, zejména v západním světě, indikuje, že vědecká komunita selhává ve svých pokusech najít trvalé řešení této masové epidemie. Deprese spolu s úzkostí jsou nyní již nejčastější poruchou duševního zdraví v moderní společnosti.

Podívejme se, co 2500 let buddhistické vědy říká o příčině deprese, protože se to poměrně dramaticky liší od názorů moderní západní psychologie.

Podle buddhistické vědy má deprese kořeny ve skryté sobecké a egoistické mysli. Nejdříve mi dovolte, abych to vyjasnil. Nejde o pokus urazit nebo obviňovat kohokoli, kdo trpí depresí, protože podle buddhistické filozofie je sobecká a egoistická mysl kořenem nejen deprese, ale všech problémů a veškeré utrpení, které zažíváme, pramení z této příčiny.

Buddhistická věda učí, že naší skutečnou lidskou přirozeností je soucit a milující laskavost. Je to jako náš výchozí režim, který má každý z nás jako své vnitřní jádro, ale mluvit o tom je snadnější, než tak skutečně činit. Náš instinkt přežití nás naučil, že se musíme snažit být nejlepší. Naše společnost nás přesvědčuje, že abychom byli úspěšní a šťastní, musíme být konkurenceschopní, být lepší než ostatní, vlastnit větší materiální bohatství a dosáhnout více než ostatní.

Podle buddhistické vědy jde pouze o klam.

Když odbočíme z naší stezky, nebo se odchýlíme, v buddhistické terminologii, od střední cesty k extrémům, nevyhnutelně trpíme. Když naše ego pohání sobecké chování, odchylujeme se od své přirozenosti, která je založena na soucitu a laskavosti. Není žádným překvapením, že čím sobečtějšími a egoističtějšími se stáváme, tím více se odkláníme od svého přirozeného chování k extrémům.

Studie ukázaly, že lidé, kteří jsou více pohlceni sebou samým a více se odkazují na sebe (já, já, já), mají více zdravotních problémů a čeká je dřívější úmrtí. To poukazuje na buddhistický názor, že klameme sami sebe, když se soustředíme pouze na vlastní zájmy a vylučujeme ostatní. Běžné srovnání používané v buddhistické filozofii je, že jsme jen vlny na oceánu, stoupáme a klesáme, ale naším základním společným činitelem nebo podstatou je, že jsme propojeni a jsme jen jedním celkem jako oceán.

Sobectví podle buddhistické vědy způsobuje deprese, protože nám brání dělat jednu věc, která zaručeně přináší štěstí – pomoc druhým. Posedlost sebou samými snižuje naši schopnost být ohleduplný k potřebám druhých, snižuje naši schopnost dávat lásku. Jsme oslepeni potřebami své rodiny a přátel a neděláme nic, abychom jim pomohli. Radost ze shovívavosti není čistá a nepřináší uspokojení, pouze utrpení, zatímco radost z toho, jak dělat radost druhým, je čistá a přináší trvalé štěstí. Pokud se odřízneme od tohoto světa, sejdeme ze stezky, do nepohody, pochybností o sobě, do světa nerovnováhy a deprese.

Past deprese je duševní stav sebestřednosti, klamné soustředění na … moji depresi, mé problémy, mou minulost, moje ego. Je těžké uniknout z pasti. Být v tomto stavu je jako sen, ze kterého se nemůžeme probudit. Jakmile uvidíme, že je to možné a že existuje východisko, pak vše, co je potřeba, je záměr a určité úsilí, abychom mohli začít. 

Není také překvapením, že protilátkou proti tomuto chování je soucit a laskavost. Musíme také respektovat, odpouštět a mít soucit nejen s ostatními, ale také se sebou samými. Silný pocit nespokojenosti nebo bezcennosti sebe sama nebo nedostatek sebeúcty přispívá k příčinám deprese.

Když je nám líto sebe sama, nejlepším lékem je pokusit se pomoci druhým. Pokud si dokážeme upřímně přát štěstí a vyzařovat toto přání i k ostatním, může se náš stav mysli dramaticky změnit.

Pomoc druhým můžeme začít jen malými projevy laskavosti a soucitu. Prostý úsměv nebo udělat pro někoho něco malého, aniž byste na oplátku něco požadovali, je pozitivním začátkem. Se specifickými meditačními technikami a tréninkem mysli si můžeme postupně vybudovat odvahu a odhodlání postavit se naší sebevědomé mysli, když se soustředíme na ostatní kolem sebe. Je důležité vycvičit naši mysl, aby si zachovala všímavost vůči sobě i druhým, aby si pěstovala pouze zdravé návyky.

Pokud tedy dokážeme změnit mysl, můžeme změnit naši náladu. To samozřejmě vyžaduje určité úsilí, ale je to určitě dosažitelné tréninkem mysli.

Je důležité si uvědomit, že emoce se mohou změnit. Povstanou a zmizí. Nejsou trvalé. Pokud se rozhodneme k nim připoutat, budeme jen prodlužovat utrpení. Za naše neštěstí nemůže nikdo zvenku. Není nikdo, kdo by ukázal prstem na to, kdo je vinen. Pokud dokážeme pochopit, že příčina je v mysli, pak pochopíme, že lék je také v mysli.

Jak řekl Buddha:

“Jsme utvářeni svými myšlenkami; stáváme se tím, co si myslíme.

  Když je mysl čistá, radost přichází jako stín, který nikdy nezmizí.“

U deprese existuje tendence k udržení problému sebeutvrzením. Posilování obsedantních a negativních myšlenek typu „cítím se deprimovaný“, „nesnáším se“, „život je špatný“ nebo „to nezvládnu“, se může, pokud se dostatečně opakuje, nakonec stát sebenaplňujícím proroctvím.

Trénink mysli prostřednictvím meditace, mindfulness a etické buddhistické vědy otevírá tento úzký pohled k uvědomění si reality, že nejsme jediní na světě, kdo má potíže. Také nás probouzí k poznání, že jsme všichni jako lidé společně propojení, všichni nějakým způsobem prožíváme utrpení a všichni toužíme po štěstí. Trénink mysli transformuje negativní návykové vzorce do pozitivnějších stavů, které prospívají nejen nám, ale i ostatním kolem nás.

Moderní psychologie právě začíná odhalovat špičku obrovského ledovce buddhistické vědy, této starodávné pokladnice znalostí, která je nám všem dostupná, abychom lépe porozuměli a rozpletli složité fungování lidské mysli.