Průměrnému západnímu laikovi buddhismus evokuje mystické cizí náboženství, něco, co se praktikuje hlavně na východě a to, které […]
běžně přináší obrazy mnichů zahalených v oranžových róbách, obvykle viděných jak zpívají a meditují.
Buddha je na Západě známý, a to hlavně díky nesčetným sochám a otiskům, které zdobí tisíce nebo pravděpodobně stovky tisíc center jógy, masáží a meditace, nemluvě o domech a kancelářích. Nemusíte studovat buddhismus, abyste cítili mírumilovnou a uklidňující energii, kterou vyzařuje jeho obraz.
Sám Buddha nikdy neměl v úmyslu zakládat náboženství a buddhismus ve skutečnosti není náboženství, neexistuje zde víra v určitého Boha a Buddha netvrdil, že je Bohem, byl jen výjimečnou lidskou bytostí. Jeho jediným záměrem bylo najít způsob, jak odstranit utrpení.
Jeho meditativní cesta ho zavedla k poznání, že jedinou společnou touhou, kterou má každý člověk, je být jednoduše šťastný. Jako lidé se však rodíme do světa, který podléhá stárnutí, chorobám a smrti. Nejsme nesmrtelní a kvůli tomuto nevyhnutelnému procesu, kterému říkáme život, jsme bohužel předurčeni určitým způsobem trpět.
Buddha ve své moudrosti zjistil nejen to, že utrpení existuje, ale také příčinu utrpení. Pravděpodobně více než kterýkoli vědec na Zemi dokázal velmi podrobně pochopit, že lidé trpí, protože prahnou nebo touží po věcech, které nemohou mít nebo nemohou přijmout. I koncept nestálosti je pro většinu lidí velmi obtížné přijmout, že vše v životě vzniká a pak pomine, nic není ve skutečnosti trvalé, dokonce ani emoce nebo myšlenky. Vezměte si běžný stůl nebo židli a podívejte se na ni pod mikroskopem a uvidíte, že není opravdu pevná, ale je vyrobena z pohybujících se atomů a molekul s více než 99 procentním prostorem. Časem se i ten stůl nebo židle rozpadne a zmizí.
Buddha takto dokázal rozpoznat, že utrpení je součástí lidského stavu, a bohužel jsme s ním jako lidské bytosti svázáni. Nemůžeme uniknout nevyhnutelnému, ať už chceme nebo ne, stárneme, nakonec onemocníme a v jednu chvíli zemřeme. Z toho není úniku. Přijmout tuto základní skutečnost není pro většinu lidí snadné, ve skutečnosti většina lidí žije svůj život vyhýbáním se nebo strachu z toho, co je opravdu nevyhnutelné. Smrt milovaného člověka je často jednou z nejtraumatičtějších událostí, se kterými se setkáváme, a někteří z nás budou celý život žít v popření a smutku. Přesto nás tento typ události někdy v životě potká.
Mnozí považují buddhistickou filozofii za poněkud přehnaně negativní, protože často konstatuje, že život je plný utrpení. Ale když to Buddha zjistil, dostal se také mnohem hlouběji do fungování lidské mysli. Důvodem, proč trpíme, je naše nevědomost. Pokud se dokážeme naučit přijímat nestálost a ovládat svá neukojitelná nutkání a touhy, pravděpodobně bychom ve svém životě odstranili mnoho utrpení. Když o tom přemýšlíme, utrpení je jen produktem naší mysli, a pokud lze naši mysl trénovat, aby viděla realitu takovou, jaká skutečně je, a ne takovou, jakou bychom ji chtěli mít, opravdu bychom mohli žít mnohem šťastnější a naplněnější život. Existuje tedy východisko.
Jak jsem zmínil, Buddhovým hlavním cílem bylo najít způsob, jak odstranit utrpení. Jakmile dokážeme přijmout to, co je utrpení, jeho příčinu a fakt, že existuje cesta, jak ho odstranit, musí existovat i způsob, jak dosáhnout tohoto výjimečného stavu mysli.
Buddhovo učení ukázalo vědeckou a praktickou metodu k odstranění utrpení. Říkalo se mu Ušlechtilá osmidílná stezka nebo Střední cesta. Jeho cesta poprvé v historii nastínila způsob, jak se v životě úspěšně vypořádat s duševní bolestí a utrpením. Zahrnovalo 3 hlavní prvky: trénink v etice díky vyhýbáním se činům, které nejsou prospěšné pro vás ani pro ostatní, rozvoj koncentrace tréninkem mysli prostřednictvím meditační koncentrace a pěstování moudrosti rozvíjením vhledu do skutečné podstaty reality.
2500 let poté, co Buddha chodil po této zemi; vědecký svět začal toto učení zkoumat. Ano, změna někdy zabere hodně času. Mnoho lidí si neuvědomuje, že současné rostoucí trendy meditace, mindfulness, kognitivní terapie založené na mindfulness, snižování stresu založené na mindfulness mají své původní kořeny v buddhistické filozofii.
Jak se vyvíjí moderní psychologie a psychoterapie, věda nyní stále více zkoumá svazky starodávných buddhistických učení sestavených před téměř 2500 lety o lidské mysli, což otevírá dveře k nové úspěšné léčbě různých psychologických poruch.
Co je tedy vlastně buddhismus? Není to náboženství. Možná je to spíše filozofie nebo způsob života, nebo možná vědecká metoda k trénování lidské mysli. To, co je pro mě buddhismus ve skutečnosti, je osvícená psychologická věda a je k dispozici každému z nás bez ohledu na rasu nebo náboženství.
Buddhistická psychologie, jak je dnes běžně vnímána, je praktickou vědeckou metodou, která nám pomáhá cvičit a probudit mysl a porozumět jí s cílem dosáhnout toho, po čem všichni opravdu toužíme, toho, co se bohužel většině z nás v životě vyhýbá, a tím je pravdivé a trvalé štěstí.
